Pouze péřový polštář nebo deka se perfektně přizpůsobí tělu člověka. Díky tomu pomáhá proti zdravotním problémům, které vznikají během nezdravého spánku – strnulá šíje, bolesti hlavy, bolesti kloubů nebo přeleženiny. Na druhou stranu se i přizpůsobivé péřové deky je možné naklepat a zabránit proležení přikrývky nebo polštáře a jeho deformaci.

Náš organismus nejlépe snáší to, co je mu vlastní. Velkou část dne trávíme spánkem a pokud se uložíme během této doby do „chemického prostředí“ umělých výplní (dutých vláken) nekonáme tak v souladu se základní podstatou člověka, tedy člověka chápaného jakožto nedílnou součást přírody.

Bohužel, jak to dnes bývá, i zde hraje velkou roli byznys. Díky velkým společnostem, které pochopily, že peří, jelikož je přírodním materiálem, nelze patentovat, je třeba vyrobit jinou, náhradní výplň, na jejíž distribuci do obchodní sítě lze dobře profitovat. Pak stačilo vyslovit několik lží či polopravd a výsledek se dostavil.

Naštěstí lze dnes již sledovat tendence k návratu k přírodě. Opět se zvyšuje poptávka po ložních soupravách s výplní z peří či ovčího rouna. Ukazuje se krátká životnost dutého vlákna, neudržitelnost formy především u polštářů a častý výskyt plísní v okamžiku domácího praní a sušení. Jako velice sporný se dnes ukazuje i jeden z největších mýtů o peří, a to je souvislost peří a alergie. Řada výzkumů potvrdila, že alergii nezpůsobuje peří samo o sobě, ale výskyt roztočů ve výplni. Roztočům se ale daří dobře nejen v peří, ale vzhledem k jejich malé velikosti hledají snadno útočiště i v prohlubních dutého vlákna, o dalších bytových textiliích nemluvě.

Nesporným záporem přikrývek z umělých materiálů je také leckdy lákání nízkou pořizovací cenou, za níž se ovšem skrývá dovoz z asijských zemí, kde, jak je obecně známo, není kvalita výroby, tedy prošití základní prioritou. Na druhou stranu je také třeba o péřové výrobky pravidelně pečovat, jinak sami poškodíme ty vlastnosti, pro které je pořizujeme.